Pilot se snažil co nejrychleji klesat k základně. Při tom navázal spojení s řídícím létání v Přerově. Salem, který neznal krajinu pod sebou, uviděl v dálce letiště a v domnění, že se jedná o přerovskou základnu, žádal o povolení k přistání. Řídící létání neudal včas polohu obou letounů a řídící přistání na letišti Přerov zaměnil letoun Salema Abughrary s druhým strojem s volacím kódem Ludvík. Díky tomu Salem přeletěl Přerov a pokračoval dál na sever. Dispečer, který se snažil obě letadla identifikovat a navézt na přitání bombardoval oba piloty povely. Zde však přišla další chyba, tentokrát ze strany pilota. Ten si zvedl štítek přetakového oděvu, aby lépe viděl, ale bylo mu tím pádem hůře rozumět, co říká. Tento postup nebyl zakázaný, ale ztížil vzájemnou komunikaci
V té době se však Abughrara nenacházel nad letištěm Přerov, ale mířil přímo na VPD letiště Neředín. VPD, na kterou neznalý Abughrara mířil, má však délku 420 metrů a sloužila pro rozjezd těžkých vrtulníků sovětské armády. Při přistání směrem od západu je VPD směrem do kopce po dalších cca 300 metrech přechází horizont v nezastavěnou plochu louky, která sloužila v té době jako rumiště, skládka stavebních odpadů a cvičná plocha pro armádu.
Vystresovaný žák Salem Abughrara v důsledku nedostatku paliva nasadil okamžit na přistání,Poslední hlášení : "Vidím dráhu" "jdu na přistání" vypadalo, že je vše v pořádku. Pilot při přistání z nepochopitelných důvodů nevysunul ani brzdící štíty, kterými je Mig-21F vybaven pro zkrácení doběhu a stejně tak nepoužil brzdící padák. Mig-21 tvrdě dosedl na na asfaltový pás, letoun dvakrát odskočil v důsledku vysoké rychlosti. Po přejetí konce dráhy stroj po trávě pokračoval dále vpřed , přeskočil horizont a prorazil plot ohraničující letiště v šíři 15 metrů. Ve vysoké rychlosti překonal několik terénních nerovností, avšak na poslední z nich došlo k destrukci letounu. Letoun se rozpadl na několik částí a zadní část stroje začala hořet. Kabina se utrhla a zkončila dál po směru zběsilé jízdy. Pilot býl působením odstředivé síly vymrštěn z kabiny i se sedačkou a nárazem o zem zahynul.
Trosky stroje byly uhašeny letištními hasiči, pilotovi však již nebylo pomoci. Podle pozdějšího vyšetřování bylo zjištěno, že stav paliva v letounu byl asi 100 litrů pohonných hmot. K havárii dorazila kromě sovětských vojáků také pohotovostní hlídka SNB. Zabezpečit bylo nutno nejen místo požáru, ale také bylo třeba zajistit kanonovou munici, která se vlivem jízdy terénem a následným nárazem rozletěla okolo místa nehody. Letoun Mig-21F-13 výrobního čísla 760618 byl kompletně zničen. Z vyšetřovacího spisu vyplývá, že hlavními vyníky nehody jsou řídící létání a přistání, kteří si včas nezjistili letcovu polohu a věřili jeho hlášením a dopustili ztrátu jeho polohy, dále včas nevyužili všech stanovených postupů pro rychlé opětovné zjištění polohy. Dalšími z okolností jsou však také nedodržení letové osnovy pilotem, který se svým přičiněním dostal do palivové nouze a byl nucen jednat pod tlakem, hrubé nedostatky při pokusu o přistání. Řídící létání také nerozuměl jasně informacím o stavu paliva letounu, čímž byl připraven o možnost nařídit pilotovi katapultáž místo riskantního přistání.
Jiří Černošek
ZDROJE:
- Vyšetřovací spis 4OPv 182/83
- http://forum.valka.cz/topic/view/51502/MiG-21F-13-0618
- Vzpomínky p. Zdeňka Josefíka z Přerova
- Múzeum letectva Košice
- Vzpomínky Jiřího F. Šišky
- za zprostředkování snímků děkuji Vildovi ŠVACHO z Plzně
- za zprostředkování Vyšetřovacího spisu děkuji Pavlu Krejčímu z Prahy- diky PAVLE!